Náhrobní kámen

G Emi G A

Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,

G C G

kde rostou stromy, bez listí,

G Emi G A

tak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou,

G C G

na hrob, co nikdo nečistí.

Jen starej rozbitej náhrobní kámen,

řekne ti, kdo už nemoh už dál,

tam sepni ruce svý a zašeptej amen,

ať jsi tulák nebo král.

Rec.: Dřív děvče chodilo s kyticí růží

rozdávat lidem štěstí a svůj smích

Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,

pod jejím krokem hned tál sníh.

Všem lidem dávala náručí plnou,

sázela kytky podél cest,

jednou však zmizela, a jako když utne,

přestaly růže náhle kvést.

Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu

na zvadlých květech věčně snít,

všem lidem rozdala svou lásku a sílu,

že sama dál nemohla už žít.

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen

a čerstvé růže jsem tam dal,

pak jsem se pomodlil a zašeptal amen

a svoji píseň jsem jí hrál.